Görlitz

Partnerství: od roku 1981
Spolková země: Sachsen
Počet obyvatel: 66.700, většinou evangelíci.
Poloha: Na levém břehu Lužické Nisy, na hranicích s Polskem. Jedna třetina obvodu města leží dnes v Polsku. Lužicko-srbské pojmenování: Zhorjelc.
Průmysl: Strojírenský průmysl, výroba elektronických a optických přístrojů. Četné stavební podniky.

Historie města Görlitz
V roce 1071, bylo jméno Görlitz poprvé zmíněno, když císař Heinrich IV daroval biskupství Meißen královská pole, ležící kolem obce Gorelec. Roku 1076 připadá Horní Lužice jako lého Čechám. Kolem roku 1220 vzniká východní část starého města, podél Nisy, na úpatí hrad, který byl postaven, aby střežil přechod přes Nisu, stejně jako křižovatku cest Duryňsko-Slezsko (Vrchní cesta) a Čechy-Baltské moře, nepravidelné zřízení s Dolním náměstím jako centrem.

Od 13. stol. Soustavné budování západní části starého města, pravidelná síť silnic. V roce 1234 založení františkánského klášterního kostela tzv. Oberkirche. Od počátku 13. stol. Zřízení silného opevnění (dvojí zeď s četnými baštami a obranými valy). Většina opevnění byla v letech 1838-1839 odstraněna. Po roce 1286 bylo město rozšířeno kolem dnešního Horního náměstí. Dosáhlo tím vymezení, které si uchovalo po 600 let.

Kolem konce 13 století vzniká měšťanská samospráva. Od roku 1329 má město soudní pravomoc a právo razit mince. Roku 1346 založení Hornolužického spolku šesti měst: Görlitz, Bautzen, Löbau, Zittau, Kamenz a Lauban. Seskupení těchto šesti měst bylo spolkem k ochraně obchodních cest v Horní Lužici, spolek měl ale také posílit politickou moc obyvatel měst proti šlechtě.

Roku 1433 byl městu udělen i dnes užívaný městský znak. Za znak město vděčí císaři Zikmundovi. Udělení městského znaku představovalo obzvláště velkou čest. V dochované listině se nachází důvod pro tuto císařskou přízeň. Obyvatelé Görlitzu utrpěli v dobách husitských válek velké ztráty, křesťanskou víru a věrnost svému císaři ale neztratili.

V 15. století nastal hospodářský rozkvět: obchod s modrým barvivem (boryt barvířský) a soukenictví. V roce 1525 město zasáhl velký požár. Další požáry v letech 1642, 1691, 1717 a 1726. V roce 1527 povstání görlitzkých soukeníků, které bylo s velkou tvrdostí potlačeno. Stopy jsou v Görlitz vidět ještě dnes - die Verrätergasse (Ulička zrádců).

V 16. století město ztratilo všechny své výsady. Příčina ztrát byl takzvaný „trestný případ“ v roce 1547. 30 letá válka ještě napomohla k vězší bezvýznamnosti města.

Roku 1633 bylo město ostřelováno a dobyto císařskými vojsky po vedením Valdšteina. Roku 1635 Görlitz připadl Sasku.

Od roku 1815 připadla severní a západní část Horní Lužice k Prusku. Rovněž Görlitz se stal pruskou provincií. Roku 1816 byla otevřena první továrna na sukno. Roku 1830 byl založen podnik na výrobu vagónů – dnes největší podnik ve městě. V letech 1840 až 1880 značný rozvoj v průmyslové město. Roku 1847 byl Görlitz napojen na železnici. Tím nastal velký hospodářský boom. Roku 1869 byl založen Görlitzký pivovar, dnes pivovar Landskron.

Roku 1900 vzrostl počet obyvatel z 30 000 (1860) na 81 000. Vznikly nové obytné čtvrtě mezi Starým městem a železnicí. Roku 1905 byla otevřena nová městská nemocnice a roku 1925 sportovní letiště.

Ve 2 světové válce zůstal Görlitz do značné míry ušetřen zničení. 7. května 1945 zničila ustupující německá vojska všechny mosty přes Nisu. Görlitz zůstal z větší části nepoškozen, avšak město bylo podél Nisy rozděleno. Část města připadl Polsku.

Po převratu bylo mnoho budov díky městu, Německé nadaci pro ochranu památek, saské zemské vládě a mnoha soukromých osob zase uvedeno do původního výstavního stavu.

Roku 2001 město oslavilo 930 let